Jak to začalo
Jak to všechno začalo...
Vzpomínky Bonečky
Když si pro mě moje panička Bohunka 1.3.2002 přijela se svou lidskou smečkou,byla jsem malá bojácná chundelatá kulička, která se krčila v koutku dvorka. Tenkrát když si mě odvážela v košíku do podhůří Jizerek ještě netušila, jak se jí se mnou změní život..... 
Stal se ze mne mazel rodiny....
Janička s Míšou byli pořád se mnou a mě se to líbilo...
Vyrostla jsem a stala se ze mne psí slečna...
Jednoho dne mě panička odvezla na mou první výstavu do Zárybniční Lhoty a tam jsem se potkala se svoji 
sestřičkou, byla to stejná "trubka" jako já. Panu rozhodčímu jsem se líbila,ale on se nelíbil mě a já jsem se ho bála a tak jsme dostali známku dobrou kvůli té mé povaze,ale to neva,panička říkala,že jí se líbím ,a že mě má stejně ráda a tak jsme zase jeli domů a panička mi slíbila,že si budeme radši hrát a učit se nové věci a výstavy ,ty necháme jiným pejskům,které to baví..
A tak jsme jeli na můj první psí tábor do Milovic, tam to bylo žůžo,mohla jsem bydlet 
s mejma lidičkama v jedné chatičce .Potkali jsme tam spoustu nových dvounohých i řtyřnohých kamarádů,hráli jsme si,cvičili a přátelili se.Jo s pejskama ,to jsem se kamarádila moc ráda,taky s dětma,ale pány?(jako mužský),ty ne,ty jsem ráda neměla a nikdo nevěděl proč,moje panička z toho byla smutná a ti zkušení pejskaři jí radili,aby se mnou chodila co nejvíc mezi psí i lidské kamarády a tak jsme jezdili po výletech a taky jsme začali jezdit na cvičák až k Hradci Králové a na psí tábory a já jsem se už tolik nebála, protože jsem poznala, že i s lidičkama mi může být dobře a přesvědčoval mě o tom hodně náš kamarád Vašek ,který měl bezva lumpačku Sandynku a s tou jsem si moc rozuměla a tak se jednoho dne stalo,že jsem se se svou paničkou odstěhovala k tomu Hradci za Vaškem a Sandynkou.
Díky těmhle lidičkám ,kteří mi věnují tolik času a lásky,ale i ostatním psím kamarádům je teď ze mě už šikovná holka, která se kamarádí dokonce i s velkými kluky....
